Krissie.blogísek

!!!DENÍK NORMÁLNÍ HOLKY!!! ! Normální holka ! Ingrid Pavlátová Námořní 115 Ronov Dnes je SOBOTA:24.12./23:00hod. Ahoj Deníku! Dneska jsou Vánoce,dárky jsme si doma s mamkou,a sestrou Zuzkou rozdali,a mamka mi dala k Vánocům tebe deníčku,abych si prý do tebe psala důležité události svého života!Řekla jsem jí,že si to nepotřebuji nikam zapisovat,ale nakonec jsem si řekla:‘‘Vlastně proč ne,Ingrid!‘‘.Tak to teda zkusím. Dnes je ČTVRTEK:26.1./17:30hod. Milý deníčku! Upozornění:Musím se ti svěřit,a promiň,že jsem do tebe tak dlouho nepsala,a píšu až teď na konci ledna! Já už to fakt asi nepřežiju,bydlet s tátou by bylo o moc snazší. S mámou se furt hádáme,ale s tátou je to jiný….S tátou se dá povídat do rána,s mámou bohužel ne,a navíc musím pořád hlídat malou sestru Zuzanku,to je vážně k zbláznění!!!Bohužel k tátovi jezdím jen každých 14 dní na víkend,takže s ním moc času netrávím.Ono by to asi stejně nešlo,protože můj táta pracuje jako herec.A je moc žádaný, doma se stejně moc často nezdržuje,většinu týdne je mimo domov,nebo se připravuje na další roli v nějakém novém filmu.Je to pohledný muž,krátké blonďaté vlasy,mírně přísný,chladně ledový oči-přesně jako já,vysoký,štíhlý a má už 2. manželku,jmenuje se Silvie,ale musím jí říkat buď Silvinko,nebo Silvio!Ona se mnou mluví jak s 5-letým dítětem,a neřekne mi jinak než porcelánku,nebo talířku,prý působím svým světlým nevýrazným vzhledem křehce jako porcelán.Jen jednou se přeřekla a řekla mi mým jménem,jen jednou jsem od ní slyšela:‘‘Ingrid,přines mi prosím polštář,ať není Melindě zima!‘‘Melinda,které říkám Melda,je Silviin pes.No,ale k důvodu mýho zápisu:zase sem se pohádala s mámou.Nakonec jsme se ale udobřili.Ráno mi bylo špatně,měli jsme psát písemku,a tak…A mě bylo z toho strašně špatně,doplazila jsem se teda k mámě,do její útulné růžovoučké ložnice,abych ji sdělila,že její dceři není zrovna dvakrát dobře,ona mě poslala,se obléknout,že hned pojedeme.Já s dojmem,že jedeme k doktorce,sem si rychle vzala světlé džíny,travnatě zelené triko,sněhobílý pásek a mikinu.A aby to nevypadalo že do školy nechci,tak jsem si pro nejhorší případy,dala na zadní sedadlo našeho auta školní batoh.Problém byl v tom,že mamka zastavila skutečně u školy,tak říkám:“Mami,ale ty jsi asi zapomněla,že je mi strašně špatně,a že si se mnou chtěla jet k doktorce.“! „Ne,ne mladá dámo,maž do školy…“znělo to neúprosně,ale jestě jsem to zkusila. „Ale mami,co když umřu ve škole bolestí hlavy,krku,břicha,zad a …..“zkouším ji přemluvit. Vypadá už dost nasupeně,tak v půlce věty končím své argumenty proč nejít do školy,když píšeme tu písemku,a mě je kvůli ní tak špatně.“Žádný takový,na to si nezvykej,takhle mě tady obelhávat,určitě jen píšete nějaký test,nebo tě snad čeká zkoušení?“‘vyzvídá.“No…ehm..“nevím jak začít,protože mě pomalu ale jistě začíná přesvědčovat,že bolest je vsugerovaná.“Jo,asi něco dneska píšeme,ale to mě nijak neomezuje,vždyť víš,jak já chodím do školy ráda..!“ke zmíňce o škole přidám zářivý andělský úsměv spojený s šíleným ďábelským úšklebkem.“Padej,nebo půjdeme k tý doktorce pro pořádnou injekci..“šklebí se na mě taky,a pobízí mě,abych už vystřelila z auta Tak tedy padám s líbezným:“Tak ahoj maminko,a po škole tě dlouho neuvidim,viď?!Ty máš to týdenní školení,viď??Tak ti tedy odpouštím,protože mít barák jen pro sebe to je fajn!Tak pa!“Ještě slyším mamku,jak za mnou volá něco,že mi doma ještě nechá na lednici vzkaz,co mám za ten týden její,a Zuzčiny nepřítomnosti udělat!Zuzka půjde totiž na ten týden k babičce,ta bude ráda,protože děda zemřel před 2 lety,a babička se neustále souží sama doma,mezi lidi už vůbec nechodí,vídá se akorát s námi.Babička bude nadmíru spokojená že tam bude mít na týden Zuzku,a já taky,protože nebudu mít sestru na krku,ale celej barák pro sebe.Ve škole jsem zaplula do lavice vedle mojí nejlepší kámošky Magdy,s desetiminutovým zpožděním,za které vlastně může hlavně mamka..Naštěstí jsme zrovna měli matiku,a na ní máme pana učitele Metličku,to je hrozně fajn chlap,kterej nedává horší známky,než trojky,a jediná jeho nevýhoda je,že skoro pořád říká ŽE.Řekla jsem mu,že mi nebylo dobře,když jsem vstala,což byla vlastně pravda,omluvila se,a on už si mě nevšímal.Všímal si ale Joudyho,který přišel až na posledních 5 minut výuky.“Helemese,kdopak se nám vůbec uráčil přijít do školy,že??Ty nám příští hodinu určitě moc rád za svůj pozdní příchod povíš něco o matematice,že??Třído,to je dobrý nápad,že??A jakoupak máte vlastně dneska výmluvu,zase vám přestala jít kočička,jak ste mi minule sdělil že je váš budík,který vás svým mňoukáním budí každé ráno,a že když nejde ona,nemůžete jít ani vy do školy?No svěřte se mi Davídku!“povídá Metlička,a naše třída se zasměje.“Co je??Sem přišel pozdě,no!!Neska mi kočička šla,ale dneska mi nešla naladit Čt 1,tak jsem taky nemohl naladit na cestu do školy,to snad chápete,néé!‘‘odvětí Metličkovi Joudy,svým jménem Jáchym Davídek,a třída se válí smíchy na zemi.Pak se už ve škole nic neděje,a doma mě čeká další salva smíchu,ovšem ironického naštvaného,a postupem času(asi 3 sekund)se změní na pořádný vztek.Doma totiž najdu ten slibovaný vzkaz od máti.Na něm stoji:“Ingrid,stala se menší nepříjemnost,babička si zlomila nohu venku na ledu,a tak se nemůže po dobu mé nepřítomnosti starat o Zuzanku,jelikož nikdo tenhle týden nemůže,tak ti musím sdělit pro tebe asi dvě nepříjemnosti:1)musíš Zuzanku ten týden ohlídat ty sama,2)musíš chodit obden za babičkou do nemocnice,ještě v nemocnici totiž nevědí,jestli se jí ještě něco nestalo,a protože je starší žena,tak si ji tam raději nechali na pozorování.Děkuju budeš moc hodná,nějaké finance jsou v hrníčku na ledničce(jako vždy)a prosímtě,ber to zodpovědně.Líbám Vás obě,na čelíčko.Pa Mamka!!P.S.:Vyzvedni Zuzanku za školky!Děkuji!“při zmíňce o pusince na čelíčko se znechuceně ušklíbnu,mám věk na to žít bez těch jejích pusinek,jo pusu klidně,jen ne žádný pusinky!Ani žádný zdrobněliny!!A při zmíňce o vyzvednutí Zuzky se div nezblázním“Venku mrzne,a já poletím do školky.“pomyslím si,a najednou zazvoní domácí telefon,ale tam mě nikdo nevolá(protože já mám svůj mobílek),takže je jasné,že buď je to mamka jako kontrola,nebo někdo chce mluvit s mamkou,ani jedno netoužím zvedat,takže padám do školky pro tu malou nezbednici,a aby se neřeklo,tak večer raději napíšu mamce smsku: MAMI,VSE JE OK!NEBOJ,ZUZKA UZ SPI JÁ SE CHYSTAM TAKY A ZA BABI POJEDEME AUTOBUSEM ZITRA.PA ISLINN! Islinn je moje přezdívka,jednou se Zuzanka nějak spletla,a řekla mi Islinn,a nějak mi to zůstalo,nejen doma,ale i mezi kamarády.Jen to odešlu,přijde mi sms,je jasný,že mamka to být nemůže,protože ta si to s největší pravděpodobností ještě ani nepřečetla.Ta SMS je od Michala. CAU ISLINN!JAK DE ŽIVOT?A CO JINAK CO KLUCI,MAS? Kulim oči,protože můj bejvalej se zničehonic ozval po půl roce jako by se nechumelilo,a přitom náš rozchod by alespoň pro mě plný slz.Přesto ale píšu: AHOJ MICHALE,ŽIVOT DE DOBŘE!KLUCI SOU,ALE JA JE NEPOTREBUJU PROTOŽE JSEM PO ROZCHODU S TEBOU ZJISTILA,ZE KLUCI JSOU NA NIC!!ISLINN Jsem spokojená a pyšná,přesto se mi valí potoky slz z očí,ty ustanou až v okamžiku,kdy uslyším vzlykat Zuzku.Běžím za ní do pokoje,ona okamžitě přestane natahovat.“Copak Zuzo??Nikde nic,tak nevím,copak je?“ptám se soucitně,protože opravdu kouká,jak kdyby ji někdo týral,a ona nevěděla proč!“Ty ci blecela?“povídá plačtivým hláskem.“Ne!!Teda,nee…“zmírním svůj vztek z jejího odhalení.“Tak copak se stalo??“povídám už mírněji.“Nemám cvýho Micácka,cvýho plycackaaaaaaaa!“poví,a spustí další ohromnou salvu breku.Když ji uklidním,a najdeme jejího plyšáčka Mišáčka,jak si svého plyšového slona pojmenovala(Vtip je v tom,že stejně je to pro nás všechny doma Micácek,protože ségra neumí s,š ani č,takže od ní často slýcháme zábavná slova.),jdu ségru uložit do postýlky.Po ségřině uspání si jdu také lehnout,a kupodivu usnu hned,jak zavřu oči. Dnes je ČTVRTEK:2.2./20:36 hod. Milý deníčku! Upozornění:Těch pár dní bez mámy sem neměla na nic jinýho než na školu,sestru,vaření jídla,a zdlouhavých návštěv babičky v nemocnici,čas!Proto jsem ani nepsala do tebe deníčku! Za tu dobu se stejně nic extra nestalo,a můj život se na ten týden změnil na stereotyp,to bylo ráno odvést Zuzku do školky,já šla do školy,pak na oběd,obden za bábi do nemocnice,připrait večeři,Zuzku vykoupat,a šoupnout jí k večerníčku,zatím se jít naučit a po uložení Zuzy,jsem pak musela únavou ulehnout taky.Myslím,že toho na 15-letou holku je ažaž.Teď sem si udělala čas abych do tebe zapsala,protože sem měla tu potřebu do tebe napsat,ale bohužel nebyl čas,takže sem se musela se svejma důležitejma životníma událostma svýho života trápit ve svém nitru sama.Dneska mi psal Michal,že by si chtěl promluvit,a že by se chtěl sejít.Po hodinovém odmlčení jsem mu napsala. KDY A KDE? Odpověděl asi takhle: ISLINN,DIK SES ZLATO..TAK ZITRA V 15:00HOD. V TVE OBLIBENE KVETINOVE ZAHRADE? Dorazil mě tím,že ví,že podnik Květinová Zahrada nesnáším od našeho rozchodu,ale už to neřeším…Zdá se mi divný,že by se chtěl zničehonic sejít,třeba se mnou chce zase začít chodit!?Tak uvidíme,já nikoho nemám,takže se nějak nemusím omezovat,a naše schůzka může dopadnout jakkoliv!Už se těším!Už zítra po škole…. Dnes je PÁTEK:3.2./23:20hod. Milý Deníčku! Upozornění:Mám nervy v kýblu!!!Už mě nebaví,jak mi kámošky řikaj,jak sem pěkná holka,že se za mnou kde kdo otočí,ale tak to není,jak bych měnila s hnědovlasou a hnědookou holkou jménem Markéta.Měnila bych s tou holkou,kterou má Michal,protože ona má Michala!!A navíc já jsem přesný opak Markéty:blondýna s chladně modrýma očima.Nechápu,jaks ní může chodit,když nemáme vůbec nic společného,a navíc,já s ním chodila první,tak jak je možný,že teď si našel tmavej typ...Sem si klamně myslela,že když mají kluci světlej typ,tak pak už tenhle styl nemění...Asi jsem se spletla.. Ve škole se nic moc neudálo,akorát mi řekli,že někdo z béčka si našel holku,kdo,mi neřekli,ale ani sem se o to nezajímala,protože sem přemýšlela celý den,co všechno odpoledne proberu s Michalem.Co se však bude dít tam,a proč se mnou vlastně chce mluvit pro mě bylo vedlejší.Hned ze školy jsem naklusala domů,dát si do pokoje tašku,a upravit se ze školní ledové královny,na sexy okouzlující blonďatou vílu.Potěšená svým vzhledem jsem vyrazila do Květinové Zahrady.Dorazila jsem k našemu kdysi oblíbenému stolu,kde sme si většinou dávali ranďáska.Po pěti minutách po mém příchodu se ve dveřích objevil Michal s ohromnou kyticí smyslně rudých růží.“Ten je laskavý,nezapomněl moje oblíbené květiny i barvu.Konec konců on ví co mám ráda a co ne!Vždyť sme spolu chodili…“pomyslila jsem si.Ale hned za ním se vynořila nějaká zmalovaná nafintěná holka,a mýho Michala si vedla pyšně za ruku,a pustila ho až před naším stolem,ovšem před tím,než ho pustila mu vlípla pořádnýho hubana.Pak si mě konečně začali všímat,a začali se se mnou bavit,co škola,co ségra,a zdálo se mi,že ta holka toho musela o mě vědět víc než o sobě vím já .A to nás Michal ani nepředstavil,ani mi ještě nedal tu kytici růží co mi přinesl.Po chvíli si vzpomenu,že drahý Míša mi zřejmě pozapomněl sdělit i důvod proč se se mnou chtěl vidět.Tak jsem to vzala do svých rukou.“Míšo,co kdybys nás představil sedíme tu už dobrou hodinku,a ještě nevím,jak se tvoje…ehm...sestřenice jmenuje,a navíc,jaký byl vlastně důvod našeho setkání?Mimochodem pěkná kytka!!“A nahodím nejnevinnější,ale zároveň co nejsvůdnější ůsměv.Mám totiž radost,že jsem si dokázala tak nevinným způsobem říct o všechny informace které jsem chtěla vědět,nebo jakými jsem chtěla navodit k situaci k určitým činům(mluvím samozřejmě o těch růžích),taky mám radost,že dotyčná slečna zrudla vzteky,když sem se o ní zmínila jako o jeho sestřenici,i když vím,že on nemá žádného bratrance ani sestřenici.Michalova odpověď mě dostane do kolen,a kdybych neseděla,asi bych se sesunula na zem.On mi totiž v klidu řekne:“Tak moje sestřenice se nijak nejmenuje protože žádnou nemám,tohle je Markétka,moje holka,chodíme spolu už 2,5měsíce.Ta kytka,je pěkná,viď?!No,tak tu jsem dostal od Markéty předem k Valentýnu,protože tady potom nebude,jede s rodiči do Tuniska.A chtěl sem se sejít,protože Markétka říkala,že bych měl mít víc kamarádský vztahy mezi mnou a mejma bejvalkama,víš?!No nejni booooží…Pusu Beruško!“jak to řekl,ta fiflena se k němu přicucla jak nějaká přísavka strašnej pohled na ně byl,to vám můžu odpřísáhnout,a tak po 5minutách pozorování,toho nechutného přicucávání jsem se sebrala,že půjdu,ale oni si toho ani nevšimli,tak sem zakvílela ztrápené“Ahoj..“a vypadla z Květinové Zahrady,jak nejrychleji jsem to zvládla.Po cestě domů sem v autobuse začala brečet jak malá,a nějaký kluk,co si ke mně přisedl(neviděla jsem ho,protože přes mlhavé a uslzené oči se fakt špatně kouká),mi dokonce nabídl kapesník se slovy„Kráska nemůže plakat,protože neví,kdo by si přes povlak slz mohl nevšimnout jejích krásných očí,a to by byla škoda.“a pak se mile usmál.Za příjemnou větičkou z dnešního dne sem si řekla,že udělám usměvavý konec,a úsměv jsem mu oplatila.Kluk se mi představil jako Matěj,vyměnili jsme si telefonní čísla,a domluvili jsme se na zítřek.Protože jsem mu řekla,jak bych mohla oplatit tu jeho lichotku,a on mi řekl,že svým číslem a zítřejší schůzkou,a já souhlasila.Doma se nic nedělo,asi proto,že už všichni spali.Před usnutím jsem měla dobrou hodinu zabořenou hlavu v polštáři,abych nevzbudila Zuzanku,ke které jsem za ten společně strávený týden pocítila tu pravou rodinnou lásku,která spokojeně dřímala v mém pokoji ve své postýlce na kolečkách,kterou jsem si převezla od mamky k sobě do pokoje,protože když jsem s ní byla v bytě sama,a ona večer plakala,musela bych zbytečně v noci jít za ní skoro přes celý byt k mamině do ložnice,a v rozespalém stavu by to u mě mohlo dopadnout třeba rozseknutou hlavou,nebo zlomenou nohou či rukou.Ještě jsem se ale nedostala k tomu,abych ji zase odvezla zpět k mamce do ložnice.Po hodinovém přemítání dnešního dne,a vzlykání tlumeného polštářem jsem usnula. Dnes je PONDĚLÍ:6.2./17:00hod. Milý Deníčku! Dneska ve škole jsem se málem zhroutila za krátkou dobu již podruhé,nejen,že včera jsem byla hotová z toho,že chodí Michal s tou fiflenou, navíc jsem se dneska dozvěděla,že ten kluk z béčka který si našel holku,jak mi včera nějaká spolužačka sdělovala nový drb,měl vztah,který byl utajený celých 2,5 měsíců,byl to totiž právě Michal a jeho vztah s tou Markétou!!!Fakt vám moc děkuju,že mi to tak mile připomínáte!!!Ale zase,na nich si svůj vztek vylévat nemůžu,protože oni za to nemůžou,a navíc o tom našem srazu nikdo neví,asi budu muset udělat v nejbližších dnech s Magdou poradu,ještě jsem jí ani neřekla,že se mi Michal ozval,natož,abych na ní už vyvalila ještě to o včerejším rande ve třech!!Jejda,ona vlastně ani neví o Matějovi,no mám dost co dohánět!Ještě se uvidí,ale,asi si to s Matějem ještě pár dní nechám pro sebe,taky nemusí hned všechno vědět.Po škole jsem zašla domů,abych nezklamala Matěje,a udělala ze sebe tu krásku bez uslzených očí.Když dorazím na místo,zjistím už z dálky,že Matěj stojí tam kde měl,ale problém je v tom,že tam stojí spíš než Matěj to Zvíře,a tak jdeme městem jak dvojice z té pohádky Kráska a Zvíře…Matěj se mi celou cestu neustále omlouvá,že ráno zaspal,a po škole se domů nedostal,protože jim učitelka udělala třídnickou hodinu kvůli průšvihu,který způsobil jeho spolužák.“Chudáček…“pomyslím si“Vypadá smutně,ale i přes strhaný vzhled je to vlastně docela pěknej kluk.“!“Ingrid!?Posloucháš mě vůbec…?!“vyruší mě Matěj z mého přemýšlení.“Jo,Jo….ehm,promiň,co jsi říkal!?“vykoktám a když se proberu,přidám líbezný úsměv,po chvíli se oba hlasitě rozesmějeme nad mou chvilkovou nepozorností spojenou s upřeným pohledem na Matěje..Po hodinovém povídání v parku si jdeme sednout do Kafé Lilie,což je restaurace,kde jsou naprosto kouzelné malé venkovní zahrádky,ty jsou očíslované je jich tam okolo 15,a v každé je jeden malý stolek pro dva,hodně tam chodí páry,takže se tomu říká restaurace pro zamilované,věci tam jsou červené a růžové,vlastně to tu mám taky ráda,akorát sem moc často nezavítám,proč taky,s kámoškou nebo sama to by fakt nešlo,to by byla nuda,a žádnej kluk mě sem doposud nevzal,bod pro Matěje.Užijeme si ten den na plno,ale ve čtyři musím domů,protože musím dojít pro Zuzanku,mamka řekla,že ven můžu,ale musím pro Zuzku do školky,protože babičce se včera udělalo nějak špatně,a mamka jí vezla ráno do nemocnice,a tam si babička pobude docela dlouho a tak když mamka učí ve škole déle než do pěti tak pro Zuzku budu muset chodit já protože po páté už je školka zavřená.A zrovna dneska má mamka ve škole pedagogickou poradu a ještě pojede prý na nákup,takže se asi domů dostane až večer.Pádím pro Zuzanku a přesně za minutu pět zvoním na zvonek:“Dobrý den,Michlíková,co si přejete?“povídá Zuzančina učitelka z školky.“Dobrý den,Pavlátová,já jdu pro naší Zuzanku.“povídám zdvořile.“Ale Zuzanka tu není,Zuzku si před pár minutami před vámi vyzvedl její otec!“praví učitelka klidně.“Táta??!Tak…tak děkuju.Nashle!“hystericky vykoktám a pádím domů,jestli tam nebude táta se Zuzou,ale vždyť táta je v zahraničí na 2 měsíce,a proto k němu ani nemůžeme jít teď na víkendy.Takže to je blbost,ale že by naší Zuzanku unesli,to ne!!!Doběhnu domů celá zadýchaná,od školky je to domů docela pěknej kus.Vtrhnu do bytu jak zběsilá,a od mámy z ložnice vychází světlo,vezmu si skleněnou vázu na obranu,abych mohla Zuzančina únosce,kterej je tak hloupej,že ji unesl k nám domů,vzít přes hlavu.Pomalu se plížím bytem až ke dveřím do ložnice.Za dveřmi se pomalu napřahuji,a…….vletím dovnitř,a tam se na mě usmívá můj drahý tatínek,nad spokojeně se tvářícím,spícím děťátkem ve kterém poznávám naší Zuzanu.“Ahoj tati!Co tady děláš?!“vykřiknu bez ohledu na spící Zuzku.“Psst,před chvilkou usnula,pojď do kuchyně,já ti to tam vše povím…“pošeptá,a tak se neslyšně přesuneme do kuchyně.Taťka mi řekl,že se musel vrátit kvůli Silvii,která si zlomila ruku kvůli Meldě,protože spolu byli na procházce,a jejich šikovná Melinda se rozběhla plnou parou vpřed po zledovatělém chodníku i se Silvii,kterou chvilku nehybně vláčela za sebou.Silvie si při špatném pádu zlomila ruku,a s jednou rukou by prý neměla Melinda potřebnou péči na kterou je zvyklá,tak se musel tatík vzdát role v zahraničí a mazat domů za Silvií a Melindou.Doma se prý ale se Silvií pěkně chytli,a vypadá to na konec jejich vztahu,kéž by jsme byli zase jednotná rodina o všech jejích členech!Nechápu ho,jak si může nechat kazit svou dobře rozjetou kariéru Silvií.Vždyť ona je závistivá,a právě proto se mu alespoň podle mě snaží zabránit v jeho kariéře,aby on nebyl lepší než ona,a to ona se jen válí u bazénu,a když se jí zachce,tak si dojde zkontrolovat provoz v jejím kosmetickém studiu Barbie.Stejně vím,že tam chodí jen proto,protože jí tam vždy upraví,nalíčí….a domů přijde,a připadá si jako Mis Světa.Však už jsem jí párkrát o víkendu zažila.Tatík si neumí vybírat,to vím, i když vidím,že má špinavou košili,u nás si polil sako,a myslím,že pokud si to sám nevypere,Silvie to za něj neudělá a bude to chudák nosit špinavé stejně jako tu košili.Když přijde kolem deváté večer mamka,vyruší nás s taťkou zrovna při hovoru,jak se mu hrálo otce jedné mladičké zahraniční herečky Lindsay,a v tom nejlepším mě mamka pošle spát se slovy,že už je pozdě,a že v nejlepším se má přestat.Jdu se osprchovat,nakouknu jestli Zuzka spí(ráno než jsem šla do školy jsme s mamkou naštěstí už přendali postýlku zpět k mamce do ložnice),a jdu se vyspat na zítřek. Dnes je ÚTERÝ:7.2./23:06hod. Milý deníčku! Dneska nebyl vůbec čas psát,bylo toho dneska hrozně moc.Nejdřív ve škole jsem se domluvila na odpoledne s Magdou,pak jsem se viděla s Michalem,ten se na mě usmál jakoby se minule nic nestalo,jako by sme si úplně skvěle o samotě popovídali,a celou dobu se mě v Květinové Zahradě všímal.Oplatila jsem mu to tedy kyselejším ksichtíkem spojeným s miniaturním úsměvem,ten větší si šetřím na lidi,které mám ráda,a kteří mě nijak nezranili.,a šla jsem dál.Do školy zase přišel pozdě Joudy,ale těch deset minut na které přišel strávil u tabule,a na konci hodiny vyfasoval za své 'způsobné chování k učiteli' (jak nazval své neslušné a drzé chování:-)poznámku:“Za zády se mi směje do očí.“!Což nás všechny ve třídě zase dostalo do kolen,Joudy je takovej třídní klaun,a mimoto i docela dobrej kámoš.Po škole jsem si dala domů batoh ze školy,a s Magdou jsem pádila do podniku Prixy,kde jsou o víkendech i diskotéky,ale za moc to tam nestojí,přesto tam s Magdou chodíme rády,protože se tam dá skvěle probrat vše důležité.Když jsme se usadili k našemu stolku č.14 to je takový náš zvyk,že vždy když tam jdeme,tak máme tenhle stůl.Probrali jsem všechno o Magdě,a teď šlo na řadu pro změnu zase povídání mé.Řekla jsem Magdě vše o tom Michalovi,že mi psal sms,a že sme si dali sraz,ale on přišel s fiflenou Markétou,jak to naše setkání skončilo mýma slzama v autobuse(ale Matěje jsem zatím nezmiňovala),a že dneska ve škole jsme se potkali,a on dělal,jako by se nic nestalo,jako by to minule dopadlo skvěle.Jak jsem to dořekla,přišel ke stolu číšník se zářivým úsměvem“Celkem sympaťák“pomyslela jsem si.Po chvíli koukání na brigádníka zhruba tak o 2 roky staršího,než jsme mi s Magdou,jsem koukla na Magdu,co si dá.Pohled na Magdu byl však velmi legrační,na kluka který se nás už potřetí ptal co si dáme koukala s otevřenou pusou,vyvalenýma očima.Moje noha pod stolem vylítla směrem k její holeni,abych ji přivedla zpět na zem ke ztrápeným puberťákům a klukovi,který se ptá co si dá,a už pomalu prská smíchy,více méně,koutky už má doširoka rozevřené.“Co..!!!Jo…ahoj,já sem Magda,moje číslo je…“vyhrkla Magda,a začala svoje číslo psát na tácek co byl na stole a hned ho podávala klukovi co stál u našeho stolu.“Ahoj,já jsem Martin,a už nejmíň po čtvrtý se tě ptám co si dáš?!“řekl kluk,pobaveně se zasmál,a dodal:“A jak se jmenuješ ty,když už se tu tak hezky představujeme!Číslo mi budeš dávat taky?Tácků máme dost!“To už se směji i já,a Magda se trošku začervená.!“Já sem Ingrid,ale pro kámoše jsem většinou Islinn!a za Magdu to řeknu radši já,protože Magdinka nám toho díky tobě teďka moc nepoví,takže dáme klasiku,dvě Latté,jo díky?!“řeknu,přihodím zářivý úsměv směrem k Martinovi,a k Magdě úděsnej škleb a vzápětí mě napadne že mi už dlouho nikdo neřekl Islinn. Když dojíme,Martin se na chvíli utrhne,dá nám svý číslo a kecáme,kolem pátý mě schání po telefonu mamka,že taťka který mimochodem odjel včera kolem půlnoci zase přijel,a chce s námi vyrazit v osm na večeři do toho nového luxusního podniku,který otevřeli předevčírem,a protože mamka byla dnes ve škole jen do dvanácti,tak mám v šest přijít domů,abychom se dali do gala.Prý bych ale měla už vyrazit,protože mamka nám půjde vyzvednout šaty u GUCIHO,kde nám taťka koupil šaty,a ani mamka ještě neví jaké budou,a proto musím zase pro Zuzku.Takže po hovoru a mamkou dopiju svoje Latté,a nechám tam Martina s Magdou osamotě a vyrazím do školky.Po cestě do školky mi zvoní telefon,volá taťka,že prý Zuzku vyzvedne on,prý ať jdu za mamkou,kouknout se na šaty,že ji přiveze domů už hotovou,kolem té osmé,když pro nás přijede.Doma spatřím dvoje pohádkové šaty.Mamčiny šaty jsou krásné,tmavě zelené pod kolena,s olivově zelenými kozačkami a miniaturní černou kabelkou,na krku se jí leskne stříbrný diamantový náhrdelník,“Tatík je fakt třída“proběhlo mi hlavou,a při pohledu na máminy briliantové náušnice,mi došlo,že tatíkovi asi ani nevadí,když musí přerušit kvůli Silviině zlomené ruce nějakou jednu zakázku v zahraničí,protože on těch peněz má i tak dost,jen musím uznat,že jsem moc ráda,že ho ty peníze nezměnili,a že se nechová jako snob.(Jo,koupí si co chce...Ale dokáže dát hafo peněz třeba do domova pro sirotky-Splín,který je u nás ve městě nejznámější).Jestliže mamčiny šaty jsou krásné,tak v momentu,kdy vstoupím do svého pokoje,málem omdlím,moje šaty jsou nádherné,jsou přesně takové,jako měla Kráska z pohádky která se nám podobala minule když jsme byli venku s Matějem,mě a jemu,jsou jako z Krásky a Zvířete,přesně takové,Jako měla kráska na posledním obrázku v knížce,přesně takové,Jaké měla při tanci na svatbě se Zvířetem,Přesně takové jako byli nakreslené v té pohádkové knížce,ze které mi taťka vždycky četl před spaním Krásku a Zvíře,a já vždy říkala,že bych chtěla jednou mít taky takové,divím se že si to pamatuje,protože za 1)knihu rozkousala Melda,a za 2)když jsem to řekla naposledy,bylo mi 8let,ale je pravda,že to byl můj tajný dětský sen,který jsem si vždycky přála jednou splnit.A teď se to povedlo,jsem šťastná.Je pravda,že ještě jsem měla sen,si obarvit vlasy nahnědo,abych vypadala doopravdy jako Kráska,ale to jsem řekla jednou,a to jen náznakem,že až já budu velká,budu vypadat jako Kráska,úplně..(a navíc,jsem se k tomu nikdy neodvážila)Šaty jsou dlouhé až na zem,jsou zlaté,široká sukně je po obvodu lemována povislými oranžovými tenkými proužky látky,které jsou přidržovány stříbrnými lesklými kamínky,vršek šatů je na způsob oranžového korzetu s tenkými žlutými proužky látky,vepředu o korzet zachyceny stříbrnými kmínky,ty proužky co slouží jako rukávy jsou povislé,a drží na ramenou,připadám si jako princezna,šaty mají i kratší vlečku,objevím na spodu krabice ještě zlaté boty lodičky,návleky na ruce(teda vysoký rukavice,jak mě máma napomenula prý návleky zní jako něco levného a ošklivého),ještě jsem našla náušnice se vzkazem:ABY NESVÍTILI JEN TVÉ ŠATY A OČI..Dál jsem našla zlatou sponu,abych si svrchní část vlasů sepla do drdolu,přesně jako to měla kráska,potom tam byli ještě hnědé stíny,sytě červenou rtěnku,a gól byl,když se tatík vytáhl,a splnil mi další tajný sen,já tam vážně našla hnědou barvu na vlasy a u ní opět vzkaz:PAMATUJEŠ,AŽ BUDU STARŠÍ,BUDU JAKO KRÁSKA,STEJNÁ A HEZKÁ,NEBO TAK NĚJAK JSI TO ŘEKLA..(použiju ji,ale ne dnes,protože bych to už nestihla)To mě dojalo,mamka byla jiná taky,byla jako vyměněná,a říkala,že mi potom na večeři musí něco říct.Když nás taťka vyzvedl,měl černý frak a černé kalhoty,prostě typické pánské společenské oblečení.Zuzanka byla kouzelná,měla světle fialové šatičky,čelenku ve svých po mamce hnědých kudrnatých vlasech,a takový průsvitný fialkový závojíček.Byla kouzelná,je zajímavý,jak taťka(doufám,že ne Silvie)jak vybral fialové šatičky,které jí tou barvou strašně krásně prosvítili její jinak tmavě zelené oči kterými se pyšní po mamce.Mamka po tom,co se mi předvedla oblečená v šatech od taťky,si ještě zkrášlila účes,na své hnědé kudrnaté vlasy nedá dopustit,takže své neposlušné vlny svázala do rozpustilého mladistvého copu,a vypadala úžasně,make-up zvolila k róbě,tedy olivové stíny,které u jejích smaragdově zelených očích vypadali naprosto dokonale,na tváře dala růž,a rty zvýraznila mým jablečným leskem na rty.Vypadala úžasně.A já byla z nás všech z mé bývalé úplné rodiny,která se rozpadla díky tátově práci,naprosto rozčarovaná.jeli jsme s tátovým šoférem Johanesem,je to Angličan,ale nějaké to slovíčko už česky umí.Johanes se stará o tuhle tátovu přednost,-jeho černou limuzínu.V tátově limuzíně je šedý interiér,a světlounce modré sedačky a televize.Je to moc pěkná limuzína,stejně jako všechno co je taťkovo,v autě nám taťka prozradí,že si tu u nás v Ronově koupil na okraji města nějakou vilku,což zase tak dobře nechápu,proč,když velkej kus od našeho Ronova na něj v Praze čeká jeho Silvinka(zřejmě je opravdu mezi nima konec).Ale nic k tomu raději neříkám,abych nekazila jeho,a kupodivu máminu radost.Konečně dorazíme k Rajskému Ostrovu,jak jsem zjistila,že se jmenuje tento nově otevřený luxusní podnik.Když vystoupíme z limuzíny zjistím,že mamka se drží s tátou za ruku,a jdou jakoby nic,myslím,že už vím,co mi mamka chce říct u večeře,podnik zvenčí působí jako kasino,protože je osvětlen všemi možnými neony,různých barev.Dveře nám otevřou nějací dva chlápci,kteří vypadají ve společenském oblečení jako tučňáci,ale poklonu zaslouží,když si představím,že přesně,když jsme stáli přede dveřmi přesně na vteřinu před námi otevřeli ty dveře.S otevřením dveří při pohledu do toho obrovského sálu přecházeli oči údivem,vše ze zlata,jen nádobí ze stříbra,a sklenice z ručně broušeného skla,příjemné přítmí vykouzlené pomocí svíček,velký parket uprostřed sálu, a mnoho lidí v překrásných společenských šatech,různých střihů a barev,jeden oblek mě zvlášť upoutal,muž,nebo spíš kluk přibližně v mém věku měl na sobě oblek,podobný obleku Gastona z mé oblíbené pohádky(docela vtipný,když já měla šaty jako Kráska!),bílé kalhoty a košile,béžová vesta se zlatými knoflíky a černým koženým páskem se zlatou sponou úplně dokonalý vzhled tomu ještě nastolil červený frak orámovaný zlatou stužkou.“To není možný…!“ulítlo mi nahlas,když táta objednával přímo královské menu“Takže,nejdražší šampaňské,které tu máte,džus pro malou z čerstvých pomerančů a sklenku minerální vody….a…ehm,coca-colu tady mladé dámě,prosím.Dále jako předkrm volíme ovocné poháry,řekněme malinové.Tak za půl hodiny doneste dvě velké porce číny,jednu dětskou porci číny,a jednu mini porci čevabčiči.Zatím to bude stačit,děkuji“.Pak se táta na mě podívá a povídá:“Co není možné?!“,nevnímám,tak to zkouší znovu:“Ingrid?!!Haloo…Co není možné?“nyní už reaguji“Ále,nestojí za řeč,vlastně jo,tamhleten kluk vypadá strašně moc jako Gaston z Krásky,víš!?“povím důvod mého výkřiku.Když sníme obrovské množství oblíbeného jídla,táta dá Zuzanku do koutku pro malé děti,kde je mnoho dětí,se kterými si hned Zuzka padne do oka,než se taťka vrátí ke stolu,řekne mi mamka,že se k sobě vrátili,mamka mu řekla,že bude tolerovat jeho povolání,protože to odloučení když bez něj byla mamka 2 roky sama bylo strašný(těsně před narozením Zuzanky se taťka odstěhoval,protože se s mámou hádali kvůli tátově povolání,nejdřív jsem za to vinila mámu,pak tátu,teď vím,že to prostě tak vyplynulo,více méně táta si po roce samoty našel Silvii,od nás odešel,když mě bylo 12,nikdy se ale rodiče nerozvedli,i když žil táta se Silvií a teď s ní naštěstí už není vůbec),když táta přišel ke stolu,vyzval mamku k tanci,po jejich dalších třech tancích mě to tam opravdu přestalo bavit,a najednou..někdo mi zaklepal na rameno,byl to ten kluk co vypadal jako Gaston“Ahoj,princezno,nebo alespoň tak vypadáš,nepomůžeš mi zkrátit čekání na kámoše?“nadhodil poměrně dobrý nápad,konec konců co jinýho tady,když máma tancuje s tátou,a Zuzka si hraje v dětském koutku.Šli jsme tancovat,a během tance jsme se bavili“Víš o tom,že máš oblek skoro úplně stejný jako Gaston z pohádky Kráska a Zvíře?A jak se vlastně jmenuješ?To nevíš,že než hodíš řeč s princeznou Ingrid,toť jméno mé,měl by jsi se představit?“Prohodím s úsměvem na tváři.“Princezno Ingrid,jméno mé je Filip,Gaston je jméno ošklivé,Krásku a Zvíře znám,pěkná pohádka,docela,až na to,že Gaston dostane od Krásky košem,a neřikaj,že by si pak někoho bral,takže nevím,jestli bych se neměl jít převléct!“prohodí,a oba se lámeme v pase smíchy.Po chvíli tance beze slov,se Filip podívá ke dveřím,a na někoho zamává,když i já mám naskytlý pohled ke dveřím,rozzářím se štěstím,ve dveřích stojí můj a zřemě i Filipův kámoš Matěj(div neupadnu,při pohledu na jeho pečlivě upravený vzhled,který podtrhuje až neuvěřitelným způsobem to,že je oblečený do modrého fraku se zlatým lemem a zlatými knoflíky,má černé kalhoty se zlatým pruhem na straně a u krku pečlivě naskládaný takový ten,no prostě to,čemu já přezdívám bryndák,vypadal přesně jako pohádkové zvíře,navíc měl hnědé vlasy seplé dozadu do culíku(jako kdybychom se dohodli,že takhle půjdeme oblečení,celá partička!!)ale je tu s nějakou holkou,která se drží tak nějak majetnicky jeho rámě,je okolo něj omotaná jak nějakej had,hrůza,jen doufám,že s ním nechodí,i když,nevím,jestli je možný,aby ňákej pohodovej kluk kterého znám měl nějakou normální holku,a pokud ho miluju,což se teda zrovna Matěje netýká,aby ten kluk žádnou holku neměl.Oba zamíří ke mně a Filipovi,všichni se pozdravíme,a já se dozvím,že ta holka s Matějem nechodí,nýbrž,že je to jeho sestra Tereza.Jdou se přivítat se svými rodiči,a posadíme se ke stolu na balkoně,aby si nás rodiče nehlídali a mi mohli dělat co sme chtěli,každý sme nechal přinést něco z naší objednávky od stolu rodičů,takže jsme toho měli mraky.Vyměnili jsme si telefonní čísla.Povídali jsme si asi do půlnoci dokud nás rodiče neodvedli domů.U stolu jsme si toho navykládali,že by se to sem ani nevešlo,ale zjistila jsem,že ta Matějova ségra Terka je 16-letý(jako my)ztřeštěný stvoření,a je s ní sranda.Doma jsme uložili Zuzanku,kterou ukolíbala už cesta domů limuzínou ,a my jsme si bez Zuzy šli sednout do kuchyně k čaji a kávě a povídali by jsme si až do rána,kdybych nemusela já do školy,mamka do práce a táta jede do Prahy pro svoje věci,a chce zároveň už zařídit to stěhování do vilky.Dnešek byl neuvěřitelně krásnej den,proběhl naprosto pohádkově. Dnes je ČTVRTEK:9.2./22:15hod. Milý Deníčku! Upozornění:Včera jsem do tebe nepsala,protože jsem utěšovala taťku,ne kvůli nějaký agresivní reakci tý jeho bejvalý Silvinky,ale kvůli vilce,nějak to nevyšlo,a vilku nám prodali,to nevadí,aspoň nejsem braná jako někdo víc,někdo bohatší,někdo by mě tak určitě bral,a to bych nechtěla,takže bydlíme pořád u nás,ale nikomu to vlastně zas až tolik nevadí. Ráno mi psal Filip jak se mám a jestli bych dneska někam si sednout,tak jsem napsala že nemůžu,protože něco doma řeším,ale že v úterý bych možná ven šla a on mi odepsal: HODNA,DIKY!GASTON BUDE CEKAT NA SVOU KRASKU VE 4 PŘED KINEM,NEVADI ZE NEPRIJDE PRINC-ZVIRE ALE GASTON,ZE NE PRINCEZNICKO?!POSILAM PUSINKU NA RUDE RTIKY PRINCEZNICKY KRASKY!:-* Koho by tohle nepotěšilo je podle mě trdlo,jo potěšilo mě to,i když,je na mě trochu rychlej,ale zase tuze krásnej,takže ho nechci odradit,a odepíšu: PRINC-ZVIRE NEPRIJDE?!:-( TO PRINCEZNA NEPREZIJE,NE NEVADI,I GASTON SE DA VYTRPET:-D A KDYŽ BUDE ZLOBIT,TAK PRINCEZNICKA UTECE!PA UZ SE TESIM,TAK V UTERY!:-* Rychlá odpověď zní: OK!JÁ TAKY. Díky smskám s Filipem jsem málem přišla pozdě do školy,ale jsem šikovná takže jsempropásla jen 10minut výuky a učitelka měla naštěstí zpoždění.Ve škole jsem se dohodla s Magdou,že u ní přespím z pátku na sobotu a v sobotu půjdeme na diskotéku do podniku Prixy za Martinem.Od toho mě večer překvapí smska:AHOJ INGRID,NESLA BY JSI V UTERY DO KINA?NAPIS,NEBO BUDU MUSET VYTAHNOUT TVOU KAMARADKU KTERÁ ALE NEBUDE PŘI FILMU PŘI SMYSLECH!:-D ZE ME OSVOBODIS OD TE PREDSTAVY!:-D CHTEL JSEM SE ZEPTAT PRIJDETE O VIKENDU? Hlasitě se zasměji,Martin je fajn kluk a je s nim sranda,ale přesto ho zklamu,protože na úterý už jsem domluvená s Filipem.Tak píšu: PLOMIN MOC MARTINKU,ALE UZ SEM ZAMLUVENA!:-D BUDES MUSET JIT S MOU KAMARADKOU,KTERÁ JE VE TVE PRITOMNOSTI MIMO-VE VESMIRU,A NE NA ZEMI KDE BY MELA BYT!:-D JINAK JAK VAM TO KLAPE,NĚCO MI PRY CHCE RICT O VIKENDU TO TOTIŽ BUDU U NI PŘES NOC,TAKZE MI PRY CHCE NĚCO O TOBE A JI,NEPOVIS MI TO TY TED?!V SOBOTU PRIJDEM DO PRIXY! Píšu dlouze,odpoví mi,ať se nechám překvapit,jinak z něj nic nevypadne,ale podle mě spolu začali chodit.Po psaní smsek navštívím koupelnu,a obarvím si konečně vlasy nahnědo.Pak už si s nikým nepíšu a jdu spát,ať jsem na zítra k Magdě čilá a vyspalá. Dnes je PONDĚLÍ:13.2./15:59 Milý Deníčku! Upozornění:V pátek jsem spala u Magdy,takže mi bylo trapný si před ní do tebe zapisovat nějaký moje životně důležitý poznámky.V sobotu jsme šli po obědě s Magdou k nám s mejma věcma,a pak sme šli do Prixy,takže zase nebyla možnost do tebe psát,a včera jsem ležela,a zbavovala jsem se kocoviny,nějak jsme to s Magdou a Martinem přehnali.(A Magda s Martinem spolu opravdu choděj:-) Dneska sem ve škole měla ty náušnice,jako má Kráska,ty který jsem měla v tom Rajském ostrově,a najednou byli všechny moje spolužačky moje nejlepší kamarádky,najednou mě měli všichni rádi,tohle nasnáším,když tě někdo nějak vylučuje z kolektivu,když jsi třeba něco míň než oni,a když jim ukážeš něco,po čem oni touží,ale sami to mít nemohou,že když jim to ukážeš se slovy“to je moje“ a oni si to prohlédnou,a řeknou,jestli si k nim nechceš sednout na matiku, nebo že máš vlastně obarvený vlasy,že ti to moc sluší,vlasy mám obarvený už dost dlouho na to,aby si toho všimli,jenže oni si všimnou,jen když chtějí.To mě mrzí,a štva mě to.Ale to je jedno,no zítra je Valentýn,a po celé škole jsou samá srdíčka,to se jen tak nedá snášet,to je hrůza,já Valentýna neslavím,protože mám v poslední době vůči klukům a lásce velkou averzi,takže ať ode mě nikdo nečeká nějaké divy,já prostě „NEVALENTÝNUJU“!Dneska se jinak nic neděje,mamka je ještě v práci,a prý pojedou s taťkou zítra na 5dní do Paříže.Zuzku hlídat ale nemusím,protože si ji bere babička,která už je doma z nemocnice.Babička z tátovi strany už bohužel nežije,takže je to jen na naší bábi.Večer mi není nijak dobře,takže ležím,snad nebudu marod.Jdu brzo spát. Dnes je PONDĚLÍ:27.2./8:15 Milý Deníčku! Upozornění:Byla jsem nemocná,měla jsem pořádnou chřipku,takže jsem nepsala,nebylo mi dobře,a navíc v leže a s obkladem na čele by se pěkně špatně psalo.A s Filipem se to kino muselo zrušit,ale říkal.že se zase brzo ozve. Dneska už je mi líp,ale ještě nejdu do školy.Doma se nic neděje,sestra je u babičky,aby ode mě něco nechytla,a rodiče jsou buď v práci,nebo ve městě.Když taťka na 2-3dny odjel tak byla se mnou mamka vkuse,dokonce si vzala dovolenou jen a jen kvůli mě,teď jdu spát. Dnes je STŘEDA:1.3./22:48hod. Milý Deníčku! Upozornění:až dneska jsem se dostala ke psaní,protože včera jsem dostala od Magdy soupis,co všechno jsem promeškala ve škole,bylo toho jak za rok,a to jsem byla nemocná jen 2týdny,a tak jsem psala a psala a psala,učila se,snažila pochopit látku n kterou jsem chyběla,a dokonce jsem se dozvěděla,že budu muset napsat básničku!!Já,který trvá půl hodiny než si vzpomene na ten verš pes-les natož,abych napsala něco z hlavy,ale co s tím nadělám,něco potom vykoumám,máme na to zhruba 14 dní(odevzdávat do17.3.),a na výběr 5 témat:zima,rybník,sen,tma a strom.To jsem zvědavá co si vyberu.Tak promiň,že jsem nepsala,ale nestíhala jsem pomalu ani jíst,natož do tebe psát. Dneska jsem byla po dlouhé době ve škole,a nikdo si nevzpomněl na ty náušnice,jak jsem měla minule ve škole,a už se zase se mnou bavila jenom Magda a pár spolužáků.Joudy dneska chyběl celý den,takže ani žádná sranda ve škole nebyla.Akorát po cestě ze školy se nám v půli cesty přidal Martin,chytil si hezky majetnicky Magdu kolem pasu,a ve třech sme došli až k Prixy,tam jsme se rozloučili s Martinem,se slibem,že se večer stavíme,a pak jsem s Magdou pádili k našemu domu,Magda většinou doprovází mě,protože po cestě se musí kus vracet,a vždycky si ještě zajde k Martinovi na Latté,a pak teprve jde domů.Doma je to jako u vytržení,mamka běhá po bytě jak blázen sem a tam,protože v bytě všichni křičí,ovšem ne vzteky.Já se hned mezi dveřmi zlomím v pase smíchy,protože doma to vypadá děsně komicky,mamka volá:“Miláčku neboj to zvládnem,a ty miláčku taky neboj,my to najdem!“koukám na ní jako na blázna,po chvilce zmatku zjistím,že mamka křičela,protože nemohla být na dvou místech zároveň,taťka řval,protože opravoval kohoutek na vodu v koupelně,a nějak se mu to nepovedlo a byl celý zmáčený.Proto mamka křičela to „Neboj miláčku,to zvládnem“.a Zuzka brečela protože nemohla najít Micácka toho svýho plyšovýho slona.Proto mamka křičela“Neboj miláčku,to najdem!“.Teda,tady je to jak v blázinci,radši se zavřu v pokoji,a napíšu Magdě v kolik teda půjdeme za Martinem,ale ona neodepíše,tak teda nikam nejdu,a jdu si lehnout. Dnes je ÚTERÝ:2.3./18:20hod. Milý Deníčku! Dneska jsem se vůbec nevyspala,pořád se mi zdály takový divný sny o....ani o tom nebudu mluvit,prostě hororový sny co končily mojí smrti...FUUJ!!Ráno jsem teda neměla moc dobrou náladu,nakonec se mi ale přece jen naštěstí nálada vyslunila,když jsem našla na mobilu 2 SMS první byla od Magdy: AHOJKY ISLINN...MARTIN MI VCERA PSAL,ZE SE V PRIXY KONA ZITRA NEJAKA MIMORADNE VELKA PARTY,ALE MUSI SE TAM JIT V PARU,PROTOZE JINAK SE PLATI 200KC VSTUPNY A TO JE NA NIC...TAKZE NEKOHO SBAL,A VYRAZTE,BUDE TO PREJ VAZNE SKVELA AKCICKA!!AHOJ A VE SKOLE MI REKNES JESTLI PRUJDES,JO??MAJDINA A druhá byla od Flipa.."Tak se přece ozval!"proběhlo mi hlavou,a na tváři se mi objevil úsměv. POKLONA KRASKO!DOUFAM,ZE UZ JSI ZDRAVA,PROTOZE BYCH TE CHTEL POZVAT NA ZITREJSI PARTY DO PODNIKU ZA HLAVNIM NAMESTIM DO TOHO PRIXY,VIS?!MA TAM BYT VELKA AKCE,A ME SE CHCE JIT JEN POD PODMINKOU,ZE PUJDU S OPRAVDOVOU PRINCEZNOU,PUJDES?!:-* Odepíšu tak jak ho chci dokonale zmást: AHOJKY ZRADNY GASTONE!KLAST PODMINKY SE TI ZACHTELO,JO?:-)JA TE ALE ASI ZKLAMU,PROTOZE JESTLI CHCES JIT S OPRAVDOVOU PRINCEZNOU,NEVIM JESTLI JA JSEM TA SPRAVNA VOLBA!:-)ALE JESTLI CHCES,MOC RADA PUJDU,TAK KDE A V KOLIK?PA ISLINN Stihnu se umýt a nasnídat,než mi přijde odpověd: PRINCEZNO,ZITRA U KASNY NA NAMESTI V 19:00HOD. JE TO AZ OD 20:00HOD. TAK JESTE DOJDEME PRO MATEJE A TEREZU,SOUHLASIS!?BUDU SE TESIT,NEDOCKAVY GASTON:-* Písnu mu po cestě do školy že se těším taky,a že u kašny budu teda zítra v šest hodin.Ve škole jeto děsná nuda jako vždy...Vlastně dnes je to jen téměř nuda,protože nudný den oživí hádka jednoho školního páru na chodbě,takže nudná přestávka se mění v dusnou atmosféru(alespoň pro ten hádající se pár,my z tho máme srandu,i když co zaslechnu o nevěře,té holky je mi vážně líto)!Slyším pouze část,a postupně se blížím z konce chodby co nejblíž k páru,abych zjistila kdo se to vlastně hádá..."...a ty si jako myslíš,že když chodíš se mnou,že můžeš v pohodě postupně vocucat a vojet všechny holky z toho večírku,tak to ne!!?..."říkala myslím ona."...Sorry,ale já si můžu dělat s kým chci,kdy a kde chci,co chci...to si pamatuj,do prdele!!Jasný?!..."spražil jí on.Když jsem k nim došla,zatrnulo ve mě...Ten pár,oni to totiž byli.....Michal a Markéta!!Najednou mi to vůbec nepřišlo vtipný,ale spíš smutný,a lítostivý,jak jsem Markétu předtím nemohla vystát,teď mi jí byl líto,protože jsem si tohle s Michalem taky zažila,jen jsem to neřešila takhle veřejně ve škole...Mě taky podváděl,jednou jsem to už prostě nevydržela,a pohádali jsme se tak,že mě poslal do kytek,a bohužel to stihl dřív,než jsem to chtěla udělat já..Teď toho lituju,jo,lituju toho,že jsem ho do kytek neposlala dřív já!!Oni si kluci uvědoměj jaký sou ,až když se s nima za jejich blbost rozejde holka!Michal je idiot,s tímhle názorem prožiju už celkem v poklidu,celý zbytek dne.. Dnes je SOBOTA:4.3./15:00hod. Milý Deníčku! Upozornění:Přišla jsem až dneska,takže zápis dělám až dneska!To zní dost blbě,jsem dneska mimo!!Taky jsem přišla ráno v pět ráno,a teď tak před půl hodinou jsem se vzbudila,šla jsem na oběd za mamkou a taťkou(dneska taťka nic nemá,tenhle víkend jsme celá rodina doma!)do kuchyně,a teď chci zapsat včerejšek a půjdu ještě spát...Sem tak děsně vyřízená,ale byl to včera stejně ten nejlepší večer mýho života... Ve škole se nic nedělo,ale ten večer v Prixy....Jéééééé....Až na ten konec,bohužel!!Takže,na domluvené místo sem dorazila v předstihu 10 minut,doma jsem spěchala,abych nepřišla pozdě,až jsem přišla dřív!Filip je naštěstí třída,a přišel taky 5 minutek předem,takže jsme se sešli celkem brzo,šli jsme jen tak vedle sebe,za Terezou a Matějem,ale ti ještě nebyli připravení,tak jsme řekli že počkáme,jenže mládež byla rychlá asi jako šnek,a navíc než dorazil Terezin kluk Igor a Matějova nejlepší kámoška Ivanka,byl za 10 minut začátek párty,takže jsme řekli,ať za námi do Prixy potom přijdou sami,že mi jdeme protože nechceme propásnout velkolepý začátek,který měl být velkolepý,hlavně díky laserové show...Doběhli jsme těsně před začátkem,přisedli ke stolu u kterého už čekali Martin a Magda,ti se ptali kde je Terka a Matýs,tak jsme jim řekli,že teprve dorazí(mimochodem Martin měl volno),a užívali si tu boží světelnou show...Když už měl skončit ten skvělý počátek noci,Filip mě chytil jemně za ruku,a když jsem nic nenamítla,stiskl mi ruku silněji,a já cítila jeho teplo...Potom probíhala prostě klasická diskotéka,která měla úžasného DJe,takže se nikdo nenudil,chvilku jste slyšeli pop,za chvilku punk,pak metal i rock,ke slovu se dostal i hip-hop,střídali se rychlé a pomalé písničky.S Filipem jsme nyní už kompletní sestavě(Terka a spol. dorazli krátce po začátku)sdělili že se jdeme projít,ale že se za chvilku vrátíme,no koneckonců,chvilka se protáhla na 2 hodinky procházky,nejprve jsme chodili v nedalekém parčíku pořád stejný okruh,a z diskotéky k nám doznívala hudba,jenže v mých tríčtvrťácích a tričku s krátkým rukávem+lehké mikince mi po chvilce začala být zima,rozhodli jsme se s Filipem,že půjdeme tedy na náměstí se posadit na jednu z laviček,překvapivě i na náměstí k nám doznívala hudba,po cestě k lavičce mi vložil Filip svou ruku do mé a teď jsem mu jí pro změnu stiskla zase já.Na lavičce jsme seděli ve vzájemné blízkosti,a na svém krku jsem cítila jeho teplý dech,který mě hřál,protože mi byla opravdu děsná zima,a já jsem se začala hrozně klepat,ale nic jsem neřekla,chápejte,nechtěla jsem zrušit tuhle skvělou chvíli...Doznívaly k nám tóny písničky od O-Zone :Dragostine-tie.A Filip po chvíli mi říká:"Tobě je zima?Pojď,půjdeme se na chvilku zase ohřát dovnitř.."a pomalu s mým kývnutím vstával,ruku v ruce jsme došli ke vchodu do Prixy před kterým jsme se zastavili,a chvilku pozorovali ohňostroj,který před chvilkou před Prixy odstartoval DJ s majitelem Prixy panem Hlavou,po chvíli ohňostroj ustal,když odešli téměř všichni lidi,a my s Filipem stáli pod závojem světla,které na nás dopadalo z pouličních lamp,které stáli v naší blízkosti,on se na mě podíval těma svýma krásnýma čokoládovýma očima,a pomalu naklonil hlavu k jedné straně a.....a začal se ke mně sklánět"Ne,promiň,ale tohle ne.."sklopila jsem hlavu,a začala jsem zkoumat chodník on se na mě jen podíval,a povídá:"Ty mi nedáš pusu?"řekl poněkud zklamaně."Ne,promiň,nejde to.."odvětila jsem tiše."Proč nedostanu ani pusinku?"zajímal se neúprosně dál."Proste proto..promiň,já už půjdu,v pondělí ve 3 u mojí školy??"zeptala jsem s nadějí v hlase,že už bude konec toho bavení o té zmařené puse..."Ne,v pondělí v16:00 hodin na lavičce!Tam to stihnu.Mám školu do půl 3,takže počkej na naší lavičce,jo??Na té jak jsme na ní seděli na náměstí,půjde to?Ahooj."Loučil se i Filip pořád tím jeho milým tónem."Dobře,v pondělí v 16:00 na lavičce!"řekla jsem,jestli jsme dobře domluvení."Jo,pá"povídá."Pá".Večer jsem jestě brečela do polštářě,do úplného vyčerpání,než jsem usnula,protože jsem si celou dobu vyčítala:"Takovej skvělej kluk,a ty mu nedáš ani pusu,Ingrid,co ten si o tobě musí myslet,jestli k lavičce přijde,je to kádr,protože ty jsi ho musela dokonale zklamat...Teď jdu spát,a zítra když už budu mít dobitý baterky se zase ozvu,jo?! Dnes je NEDĚLE:5.3./15:28 hod. Milý Deníčku! Ok,dneska jsem ještě ráno přemýšlela nad událostmi ze včerejška,a došlo mi,že si vlastně ani tak moc zase nemám co vyčítat,Filip toho chtěl po mě moc hned pozačátku.Jen doufám,že zítra k lavičče(NAŠÍ) opravdu přijde,doufejme,že se na mě nevybodne kvůli blbý puse...Snad ne!!Zuzanka dneska extrémně zlobí,pořád travuje větami typu:"Islinn,pojď hrát pexeso!",nebo"Islinn,budeme hrát na pecka,jo??Hraj s náma,prosím,Ingridko..",takže mě celý den láká na pexeso nebo na peška,hmm...lákavou nabídku pokaždé odmítnu slovy:"Zuzi,hraj si sama,a navečer se s tebou budu třeba dívat na Večerníčka,nebo co já vím,jo??Ale hlavně se zabav prosimtě sama,mě není totiž moc dobře,víš??",nemusí vědět,že nemůžu hrát peška ani pexeso proto,protože musim psát do deníku důležité události svého života,jinak bych se z těch odpornejch depek sama asi nevyhrabala.Dneska je fáááákt divnej den,nic mě nebaví,a pořád musim myslet na Filipa,kterej se mi od toho večera s pusou neozval...asi zavolám Magdě,a všechno s ní proberu!!Aha,Magda nemůže,prej se musí učit na zítřejší test z fyziky,to by mě zajímalo,jak se jde učit na fyziku k Martinovi!!!:-) Dnes je:16.3./22:35 hod. Milý Deníčku! Upozornění:Těchto pár dní co jsem nestíhala se toho stalo tolik,že to snad napíšu všechno,aniž bych na něco zapomněla..Ale nic pěknýho...Ode dneška každého 14. v měsíci budu slavit jako Den NKUL-tedy NENÁVISTI K URČITÝM LIDEM,který mám od tohohle 14. spojené s datumem 14.3.2006... Filip mě zklamal,k lavičce nepřišel,a omluvil to jen blbou SMSkou: SRRY,NESTIHAM!!TREBA NEKDY JINDY....FILIP Ok,ale co těch pár teček za slovem JINDY??!!!!!!!!!!!!!To se mi moc nezdálo,tak jsem volala Matějovi,jestli mu o mě Filip něco neříkal,a Matěj říkal,že něco málo,ale že by se mnou chtěl mluvit radši osobně,bez kohokoliv jiného,to se mi taky moc nelíbilo..Nakonec jsem se ale přeci jen sešla s Matějem,a z něj vypadlo,že Filip už o mě nejeví zájem,že je prostě konec...Finito!!!!!Finish!!!!!THE END!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ještě říkal,že je to Filipovi blbý,tak posílá Matěje,že sice jsem byla hodná,milá,docela hezká(jo,přesně tak to prej řekl Filip Matějovi,DOCELA hezká!!!),ale že mu pak došlo,že to byl z jeho strany jen nudnej,malej úlet...Skvělý,takže jsem nalítla dalšímu blbečkovi,fáááákt skvělý!!!!Vybrečela jsem se Matějovi na rameni,a další den jsem to běžela všechno vylíčit Magdě,ta to obrečela se mnou,až večer mi došlo,že byla už od začátku návštěvy nějaká divná,tak jsem jí napsala SMS co se stalo jí,a víte co mi napsala??!!!!??Napsala,že Martin jí řekl,že je to skvělá holka,ale že ho v Prixy okouzlila jiná holka,nějaká nádherná blondýnka,a chtěl jí to říct dřív,než se vůbec o něco u té blondýnky pokusí..A tak jsme se s Magdou po škole sešli,a řvali do polštářu,při písničce My heart will go on od Celine Dion,při tý písničce z Titanicu..I dneska sme měli !Brečák!,jak sme si nazvali naše hodinový brečení u nás doma,u Magdy to moc nejde,protože nás ruší to,že má pokoj se svým 18-letým bratrem Liborem,kterej nás věčně odtamdtud vyhazuje..Tak jsme si zase u nás zabrečeli,a pak jsme šli na zmrzku,a nějakej kluk co tam tu zmrzku prodával se pokoušel sbalit Magdušu,ale když viděl,že to s ní nic nedělá,zkusil to na mě,zpražila jsem ho pohledem,který jasně říkal-nech nás na pokoji ty otravo,a ono to vážně zabralo,zaletěl zpátky do toho svýho zmrzliňáckýho doupěte.Aby toho nebylo málo,ve škole se mi začali rozmazávat písmena na tabuli před očima,když jsem se o tom zmínila doma,mamku napadla pěkně blbá myšlenka,ašla se mnou k očnímu,jo,mám 1dioptrii,a brýle!!!!Strašná potupa,už se po mě neotočí snad vůbec žádnej kluk,no jo no,za holku s brejlema se neotočí nikdo,ať vypadá jak chce,a akorát si z ní lidi dovedou dělat srandu,ale za dlouhonohou blondýnkou bez brejlí a s ultra krátkou mini,jo,to se otočí kdekdo!!K mámě do školy přišla mezi učitele nějaká nová ženská,Podemlýnská,nějaká Martina..má prý dva syny,Milana a Mirka,dvojčata,prej přijdou příští pátek na návštěvu,abych se skamarádila s klukama,a mamka aby navázala lepší kontakt s novou kolegyní,takhle to mamka vždycky dělává,že když jde k nim do školy do učitelského sboru někdo nový,do 2 týdnů ho máme doma na večeři,a navíc,mamce je celáá rodina Martiny Podemlýnské strašně sympatická,tak jsem zvědavá,jak to setkání dopadne.Na zítra mám mít tu básničku,kterou nám učitelka kdysi zadala,ale které z témat si vybrat??Zima,rybník,sen,tma anebo strom??Hmm...těžké,zkusím něco na tu TMU: Temný den Ingrid Pavlátová Potápím se do hluboké tmy, v uších mi znějí trpkosti tamtamy. Temné nebe mě provokuje temnotou, hvězdy zas tváří svou,jemnou tou. Duše se mi dusí pod poklicí těžkého vzduchu letní noci, můj žal,velký jako dno oceánu je ukryt v doteku zlé moci. Srdce se zalyká bolestí, mám už dost všech těch starostí, už o mě nestarostni, já hodím za hlavu všechny své starosti. No,snad z toho nebude známka za 5!!Mám dneska jen pochmurné myšlenky,takže těžko budu psát básničku o krásném snu..Jdu spát,a jak už jsem řekla: mám už dost všech těch starostí, už o mě nestarostni, já hodím za hlavu všechny své starosti. i když moje srdce se zalyká bolestí.